Zapečená snídaně.

Mám ráda na snídani kaši. Dříve to byla ovesná kaše s různými příchutěmi nebo kombinací.

Teď je to kaše rýžová. A musím říct, že je ještě lepší. Kdyby mi na alergii na lepek nepřišli, jsem přesvědčená, že sama od sebe bych si ji nikdy nekoupila. Jen mě tak přepadl strach.... co když se kaše jednou přejím? Pravda, že jsem její konzumaci omezila z každého dne tak na třikrát za týden, ale stejně co pak.

Dnes tu tedy pro Vás mám recept na výbornou variantu vloček nejen pro milovníky kaší :o)

Je hotový rychle a zašpiníte v podstatě jen jednu misku a lžičku.

Vločkový koláč:

(pro klasickou dortovou formu)

* 2 hrníčky vloček (já jsem použila rýžové, ale můžete použít jakékoliv, ale nejlépe bez ječného sladu)

* 2 hrníčky mléka ( já jsem použila kokosové)
* dle chuti rýžový sirup (nebo med :o)
* 2 lžíce kokosu
* 2 lžíce kakaa
* 2 banány a ovoce dle toho co máme v lednici (kiwi, jahody ...)

Zapneme si troubu na 175 stupňů.
Všechny ingredience kromě ovoce smícháme v misce. pořádně promícháme a necháme chvilku odstát dokud vločky trošku nenabudou na objemu.
Dortovou formu si vyplníme pečícím papírem.
Vytvořenou směs dáme do dortové formy, ale jen část, respektive zakryjeme dno. Poté naskládáme banán nebo další ovoce, a opět dáme, tentokrát již všechnu směs.

Dáme do vyhřáté trouby a pečeme přibližně 35 minut.

Dobrou chuť :o*

Quinoa pizza.

Krabička  už mi ležela ve skříni delší čas. Stále jsem nevěděla jak ji nejlépe využít. Všechny nápady na recepty mi přišly obyčejné a nebo natolik složité, že pro běžně fungujícího smrtelníka byly bezvýznamné. Taky se mi nechtělo vyplácat celou krabičku na jeden oběd a to byl zásadní problém veškerých receptů.

Pak jsme jeli do města. Koukala jsem po letácích a opět byla v akci tu velmi oblíbená mražená pizza. Tuhle variantu jsem neměla ráda ani tehdy, kdy jsem ještě jedla vše bez omezení. Buchtové suché těsto a tak málo oblohy, že pokud nejste úplný ignorant stejně si tam něco přidáte a ve finále Vás to vyjde na mnohem víc, než si ji komplet udělat sami doma. Jen to chce čas.
A tu byl ten nápad, nebo pokus? Těžko říct. Ono bezlepková dieta a strava je vlastně nekonečné experimentování :o)

A teď tedy k vaření, snad se Vám vše povede a bude chutnat šup šup.

Ingredience na těsto:
* 130g quinoa ( je jen na vás jaký druh použijete, já zvolila kombinace všech tří)
* 1 lžíce olivového oleje
* 1 vajíčko
* 1/2 lžičky prášku do pečiva
* špetka soli

Quinou propláchneme a naložíme do vody. Píše se, že ji stačí namáčet 8 hodin, já ale nechávám přes noc. Pro tento recept se s ní pak pracuje mnohem lépe.
Druhý den quinou nasypeme do mixéru, přidáme vajíčko, sůl, kypřící prášek , olivový olej a pořádně promixujeme. Těsto musí mít hustější konzistenci.

Troubu si předehřejeme na 190 stupňů.

Jelikož zase nejsem takový gurmán, tak nevlastním formu na pizzu. Ovšem jsem si jistá, že každý si poradí po svém. Rozhodovala jsem se mezi formou na koláč nebo na dort a jelikož muž po mě chtěl ještě něco sladkého, pro pizzu jsem si zvolila dortovou formu :o)
Vyložíme ji pečícím papírem a vlijeme těsto. Pěkně zapracujeme stěrkou po celé formě. Pro jistotu nechte chvíli stát ať se dostane skutečně všude.
Dáme do trouby jen asi na 4-5 minut. Jde o to, aby se těsto krásně zatáhlo a šlo pomazat omáčkou.

Ingredience na omáčku:
* rajčatový protlak ( ve složení jen z rajčat a vody BEZ CUKRU)
* libovolné bylinky ( já použila bazalku a česnek )
* trošku olivového oleje

Vše vložíme do menší misky a pořádné promícháme, klidně vmícháme i čerstvá na kousky nakrájená rajčata.
Jakmile má konzistenci dle Vašich představ (řídkou nebo hustou) namažeme na těsto, které jsme zrovna vytáhli z trouby a na ni si naskládáme oblohu dle chuti :o)

U mě to byla krůtí šunka, bazalka, chedar a mozzarela. Výborná je i s kukuřicí.

Opět vložíme do trouby a necháme péct přibližně dalších 20 minut dokud nám okraje nezačnou krásně zlátnout.

Pak už jen nakrájet ........ pustit si nějaký dobrý film .... a dát si do nosu.

Dobrou chuť :o*

Čas jako dárek.

Krásný den, 

a že dnes opravdu byl. Je neuvěřitelné, kolik toho člověk stihne, když dostane čas darem. Ano je to tak. Jelikož u mě se děje následující. Když vím, že mám den volno, nedokopu se pomalu k ničemu, flákám se, rozdělám spoustu věcí a na konci dne padnu do peřin.

Ale pak .. ne často ... stane se ... že dostanete čas darem. Jo, já tomu tak říkám. 

Ráno vstanete doslova jako robot nachystán na tu běžnou, klasickou rutinu a v podstatě se vše odehrává automaticky. 

Obléct se, hygiena .... proplácnout obličej a šup šup do práce :o) 

..... a práce se nekoná. Teď co????  Mě se v hlavě zřejmě přepne nějaké tlačítko, na kterém je napsáno ... DĚLEJ, NEVÍŠ JAK DLOUHO TO POTRVÁ! 

Takže, normálně bych ve dni volna v sedm hodin ráno nevstala ani za nic, ale když se to přihodí takovouhle náhodou ... juchůůůůůůů .... 

Udělali jsme si krásnou snídani s obrovským šálkem výborné kávy, k tomu bezlepkový chlebík s tím co mi lednička nabídla. A pak honem do obchodu. Nikomu se totiž nechce nakupovat po tom, co jste celý den v práci, a pak ucamraná ještě lítat po nákupech, tahat se s kilem cibule a deseti kilama brambor, to prostě ne. Dnes to byla ale hračka. Sluníčko svítilo a už před desátou se dá vyběhnout jen v teniskách a lehké mikince :o) 

Po nákupech přišlo na věc vaření ... .prííma... upekla jsem, konečně, uvařili spolu oběd na další den,

šoupli prádlo do pračky, pouklízeli a bylo odpoledne. Vše hotovo a jak jsem psala, takový čas se nemůže jet tak prosedět.

Vyrazili jsme si na výlet .... 

.. pěkně k moři .... 

Po tom, co jsme našeho draka pořádně okoupali, jsme se šli projít ještě do městečka. V tuto dobu a ve všední den normálně nemáme šanci.  

Všude vrcholí přípravy na Koningsdag a je to nádhera, koukněte sami, jak se obyčejné uličky promění ve slavnostní prostor. Kdo by tu ráno nechtěl vstávat :o)

Ovšem večer se nijak nemění. Obzvlášť po tak vydařeném dni. Pěkně pod peřinu a hlavou si nechat promítat dnešní den. 

Kéž by jich bylo víc .... a nebo vlastně ne, pak už by nebyly tak výjimečné a kouzelné.